Další informace o jantaru

JANTAROVÉ KORÁLKY PODLE BARVY

Toto dělení je mezinárodně uznávané a setkáte se s ním i na většině zahraničních prodejních míst. Dá se říci, že každý nalezený kus jantaru má svou vlastní barvu, avšak i ty se dají víceméně zařadit do kategorií.

• White – bílá – vždy průhledná. Velmi vzácný a drahý jantar.
• Lemon – citronová – vždy průhledná barva od světle, téměř neznatelně žluté, po světle žlutou.
• Butter, butterscotch – máslová – vždy neprůhledná (mléčná) barva, světle žlutá až středně žlutá. Svou barvou opravdu nejvíce připomíná máslo.
• Yolk – žloutková – výrazně oranžová, vždy neprůhledná barva. Velmi ceněný druh jantaru, zvlášť v asijských zemích.
• Honey – medová – tam, kde končí citron, začíná med. Světle až středně světlá, průhledná medová barva.
• Cognac – koňaková – vždy průhledná.  Navazuje na medovou. Ze všech barev zahrnuje největší množství odstínů od světle jantarové až po poměrně tmavou, avšak stále ještě hnědou barvu.
• Ruby – rubínová – tmavě hnědý jantar s výrazným červeným odleskem. Vždy průhledný. Poměrně vzácný odstín.
• Cherry – třešňová – velmi tmavě hnědý jantar s největším množstvím ostatního biologického materiálů (především kousky kůry). Barva se pohybuje od temně hnědé až po téměř černou. Červené odlesky nejsou tak výrazné. Vždy průhledný.
• Brown – hnědá – neprůhledný jantar tmavě hnědé barvy. Většinou je ponecháván nevyleštěný.
• Black – černá – tmavší než cherry, neprůhledný.
• Green – zelená – vzácný odstín jantaru. Může se vyskytovat v odstínech od výrazně světlého až po tmavě zelený či hnědý se zeleným nádechem. Mívá větší příměs cizorodého materiálu (větvičky, zbytky kůry).
• Blue – modrá – nejvzácnější odstín jantaru, svou barvu projeví jen pod UV světlem. V běžném světle se  může jevit jako běžný žlutý jantar, avšak šikovným zkombinováním s určitými druhy kovů plně rozvine svou krásu. Tento jantar zajišťujeme pouze na objednávku, v běžné nabídce se kvůli vysoké ceně nevyskytuje.
  
  

 Jantarové korálky podle tvaru korálků

• Olivy – podélně vrtané korálky podlouhlého tvaru
• Placičky – příčně vrtané korálky kruhového nebo nepravidelného průřezu
• Zlomky – nepravidelné tvary s výraznými hranami (ani ty ale na krku neškrabou). Mohou být více nebo méně hlazené.
• Kuličky (baroque) – nejdražší, pravidelně tvarované kulaté tvary (samozřejmě s mírnými odchylkami od naprosto pravidelných kuliček)
• Mačkané kuličky (semibaroque)  – stupeň mezi kuličkami a zlomky
• Fazolky – méně obvyklé, nepravidelné příčně vrtané korálky podlouhlého tvaru
  
  

Jantarové korálky dle stupně leštění

• Raw – naprosto neleštěné, hrubé korálky (na krku neškrábou ani ty, díky nízké váze náhrdelníků)
• Neleštěné – korálky s matnou úpravou
• Leštěné – korálky lesklé

Jantarové korálky, které zde nabízíme, pocházejí z Litvy, z malých rodinných dílen ve městech Vilnius a Klaipeda. Na území Litvy a dalších pobaltských států se jantar sbírá, zpracovává a obchoduje již tisíce let. Pro své účinky na zdraví člověka je i dnes velmi ceněným a oblíbeným přírodním materiálem.

JANTAR MÁ MNOHO POZITIVNÍCH ZDRAVOTNÍCH ÚČINKŮ

• Stabilizuje a posiluje krevní oběh a celkový i buněčný metabolizmus, čímž zabraňuje předčasnému stárnutí organizmu.
• Má pozitivní vliv na imunitní systém.
• Nošen na krku stabilizuje stav štítné žlázy, ať už při hyper- nebo hypofunkci.
• Účinně čistí lymfu, pomáhá při bolestech v krku (angíně), rýmě a zánětu dutin, při tenzních bolestech hlavy či při citlivosti na změnu počasí. Částečně pomůže i při migréně.
• Podle tradiční čínské medicíny léčí i žaludek, slezinu, játra, ledviny a močový měchýř.
• Známý je jeho pozitivní účinek při růstu zubů u dětí.
• Má rovněž baktericitní a virostatický účinek – v dřívějších dobách byl jantarový prášek s úspěchem používán při léčení špatně se hojících ran. V USA a Rusku je jantar používán nejen v alternativním léčitelství, ale i v klasické medicíně (využívá se především extrahované kyseliny jantarové).
• Tím, že díky elektrostatickému náboji likviduje kladné ionty, navozuje energetickou rovnováhu v organizmu. Tím tělu umožňuje zahájit samoozdravné procesy.

Veškeré účinky jantaru jsou ovšem silně individuální. Zpravidla platí, že pokud se někdo léčí jemnými prostředky už dlouhou dobu (bylinkami, přírodní medicínou, homeopatií), jantar na jeho zdraví působí výrazně až převratně. Pokud je někdo zvyklý užívat chemické léky, dočká se jen mírných nebo žádných účinků. Berte prosím na vědomí, že jantar není oficiálně uznaný léčivý prostředek (lék). 

DALŠÍ POZITIVNÍ ÚČINKY PRAVÉHO JANTARU

• Pokud věříte na účinky krystalů a minerálů (i když jantar technicky vzato není ani jedno z toho) na psychiku, pak by měl pohlcovat vše negativní, co nám dny přinášejí, a transformovat to v pozitivní, a to jak na těle, tak v prostoru.
• Má vyvolávat dobrou náladu a eliminovat deprese, podporovat kreativitu, soustředění, tvůrčí sebevyjádření, přinášet moudrost a altruismus.
• V citové rovině pak pomáhá nastolovat mír a vytvářet důvěru.
• A pokud věříte ještě dál, pak spojuje vše pozemské se vším nadpozemským, uvádí v jednotu s Universem a přestavuje prvek vyšší ochrany pro nositele.

Věřím, že vás korálky budou nejen zdobit, ale především se stanou cenným pomocníkem při řešení různých zdravotních obtíží.

JANTAROVÁ TINKTURA

Zdraví můžeme podpořit nejen nošením jantaru na kůži ve formě korálků či náramku, ale lze ho užívat i ve formě tinktury.

Jantar je mineralizovaná pryskyřice z jehličnanů, které na naší planetě rostly ve třetihorách. Proto také obsahuje mnoho minerálních látek (draslík, křemík, hořčík, vápník nebo železo) a především kyselinu jantarovou, která blahodárně působí na trávicí soustavu a je silným antioxidantem. Kyselina jantarová a její soli přímo ovlivňují buněčný metabolizmus, jsou zdrojem redukujících látek a tím ovlivňují oxidaci uvnitř buňky. Také stabilizují strukturu a funkci mitochondrií, působí jako induktor syntézy bílkovin, ovlivňují transport iontů v buňce a transport plynů v organismu.

Kyselina jantarová je obsažena i v běžných potravinách jako jsou kysané mléčné výrobky, kysané zelí, angrešt či víno, ale jednoznačně nejvyšší obsah je právě v jantaru.
Jantarová tinktura se doporučuje od podzimu do jara hlavně jako prevence proti chřipce a nachlazení. Na posílení imunity se vmíchává 3-10 kapek lihové tinktury každý večer do teplého čaje, v případě nemoci užíváme totéž množství 3x denně. Lze ji použít i zevně, a to především při bolesti hlavy, zad nebo svalů, vtíráním do postiženého místa. Při kašli se tinktura vtírá krouživými pohyby do zad a hrudníku, při horečce pak navíc ještě do podkolenních jamek.

Příprava tinktury je poměrně snadná a existují dva základní recepty:           

Jantarová tinktura v lihu: 50 gramů jantarových zlomků pečlivě omyjeme a necháme je přibližně dva týdny louhovat v 0,5 litru vysokoprocentního lihu(ideální je 60% a více procentní z lékárny, ale lze louhovat i domácí slivovici :-) ) v tmavé místnosti. Filtrovat tinkturu není třeba, je možné jí začít ihned používat, zatímco jantar zůstává na dně. Jantarové zlomky je možné použít na výrobu tinktury s lihem dvakrát.

Jantarová tinktura s propolisem: 10 gramů pečlivě omytých jantarových zlomků rozdrtíme v hmoždíři a zalijeme je 100ml 10% propolisu. Necháme minimálně 14 dní odstát v tmavé místnosti a přefiltrujeme. Při nachlazení dávkujeme 30 kapek po snídani, tinkturu můžeme rozmíchat ve studené vodě a vypít, propolisová tinktura se obvykle neužívá preventivně. V tomto případě lze jantar použít pouze jednou.

Jantar je jedním z nejstarších a nejcennějších drahých kamenů s léčivými účinky na světě. Vzhledem ke své nádherné barvě a dalším specifikům se těší velké popularitě mezi klenotníky i sběrateli, ale oblíbili si ho i rodiče s dětmi :-)

JANTAROVÉ PUTOVÁNÍ HISTORIÍ

První zmínky o sběru jantaru pocházejí z doby kamenné z oblasti Baltského moře. Nejstarší, člověkem opracovaný kus jantaru pochází z této oblasti z období před 30 tisíci lety a byl nalezen v Hannoveru.

Výroba ozdobných předmětů z jantaru má také dlouhou tradici, neboť je lidé vytvářeli od mladší doby kamenné, sloužily jako šperky a amulety, neolitická pohřebiště ukrývala jantarové hračky, kuličky a panenky. Do hrobů střední a severní Evropy byly již na počátku 2. tisíciletí př. n.l. ukládány jantarové náhrdelníky, najdeme je i v sarkofázích egyptských, mykénských a krétských panovníků. Stejně tak se jantar používal ve starověké Číně, kde se z něj postupem časů začaly vyrábět nejrůznější produkty, včetně homeopatik, aromaterapeutik či protivráskové kosmetiky.

V Řecku a Římské říši byl jantar vysoce ceněný a jmenoval se "zlato severu". V antickém Řecku poprvé popsal jeho účinky Hippokratés a často ho doporučoval k léčebným účelům. K jantaru se váže i známá antická báje-jsou to ztuhlé slzy dcery boha slunce Hélia, prolévané pro jejího bratra Faéthona, který se zabil při řízení slunečního vozu, případně o sluneční paprsky, utuhlé ve studené mořské vodě - odsud název sluneční kámen, neboli "elektron". Ve starověkém Římě se používal jantar v medicíně jako ochrana před různými nemocemi. Plinius starší zaznamenal, že římské selky nosily jantarové medailonky nejen pro krásu, ale i jako lék na zduřelé uzliny a zanícené hrdlo. Postavení jantaru ve starověkém Římě naznačuje výrok jednoho z přátel císaře Nera, který prý v r. 60 n.l. prohlásil, že otroka by pořídil levněji, než kousek jantaru. Hodnotu jantaru vyjadřoval i fakt, že přes Moravu vedla obchodní "jantarová stezka", která vedla z oblasti jihovýchodního pobřeží Baltského moře, zejména od ruského Kaliningradu přes Litvu, Lotyšsko, Estonsko, přes polskou Odru a Vislu, Moravskou bránu, Bečvu, povodí Moravy, maďarský Sopron, slovinskou Lublaň až do obchodního přístavu Aquileie v severovýchodní Itálii na pobřeží Jaderského moře a tím i do celé Římské říše.

V raném středověku se nejčastěji se zhotovovaly vrtané korále pro náhrdelníky nebo růžence, drobné devocionálie jako křížky či přívěsky. Jantarové šperky se nosily na léčení žloutenky, vyráběly se sirupy na záněty nebo tinktury na dodání energie či zvýšení sexuální výkonnosti. Albert Veliký, německý filozof a přírodovědec, označil jantar za nejefektivnější lék oněch časů. Od 14. století začal jantar zažívat novou vlnu zájmu, používal se především v drobném šperkařství. V době renesance dál stoupala konjunktura jantaru při výrobě šperkovnic, kazet a kabinetů, které měly dřevěné jádro obložené jantarovými tabulkami různých barevných odstínů, někdy v kombinaci s kostí či slonovinou. Také oltářní kříže a oltáříky se zhotovovaly touto technikou.

V baroku dosáhl objem produkce uměleckých předmětů z jantaru svého vrcholu. Stejně jako v renesanci bylo uměleckým střediskem východní Prusko, a v něm dvě města: Königsberg (později sovětský a nyní ruský Kaliningrad) a Danzig – dnešní polský Gdaňsk. V 17. století se v Evropě jantar hojně využíval jako dezinfekce bránící šíření moru. V Litvě a v carském Rusku musely chůvy nosit jantarové korálky, aby chránily samy sebe a děti před nemocemi. 

Jednoznačně nejvýznamnějším uměleckým dílem byla barokní Jantarová komnata, místnost obložená broušenými a řezanými jantarovými bloky s jantarovými doplňky interiéru. Vystavěna byla v Berlíně a v roce 1716 jí daroval pruský král Fridrich Vilém caru Petru Velikému. Ten ji nechal převézt do Ruska a od doby vlády jeho dcery Alžběty se nacházela v komnatách Kateřinského paláce v Carském Selu poblíž Petrohradu, jež zdobila dvě následující staletí. Od konce druhé světové války je však originální jantarová komnata nezvěstná a v Kateřinském paláci ji od roku 2003 připomíná jen věrná replika.

Tradice nošení jantarových šperků jako ochranných a léčebných prostředků přetrvala v oblastech kolem Baltského moře až do dnešních dnů. Z historických zdrojů víme, že před druhou světovou válkou, obzvláště v Německu, byly dětem dávány jantarové korálky, aby zmírnily bolest rostoucích zoubků, v Litvě se tradičně dávají jantarové korálky jako dárek ke křtu. Za komunistického režimu nebyl dovoz jantaru do České republiky umožněn a bylo možné ho získat pouze na dovolené na německé Rujaně či v Polsku u Baltu. V současné době nastal nový jantarový boom a děti i dospělí mají možnost se ozdobit jantarovými šperky podle svých představ.